Ve skutečnosti je stát jako instituce ještě mnohem horší než jak o něm píšu. Moje psaní je jen takové opatrné našlapování podávané ve snesitelných dávkách. Člověk nemusí vědět všechno a nevědomost je sladká. Proto si vybírám fragmenty. Jako třeba teď diskuze, jestli státní školy mají fungovat od 8 nebo od 9. Skoro nikomu nepřijde šílené, že jeden ministr rozhoduje o životech statisíců. Ministr, jehož průměrná životnost je něco přes rok, a po kterém za pár let pes neštěkne. A z takových anonymních přesto absolutních vládců se skládá celý stát. Od zhora až dolu. Stát je hmyzí struktura. “Dle tohoto stále účinného ministerského předpisu platí, že vyučování začíná zpravidla v 8 hodin, nesmí však začínat dříve než v 7 hodin. Jinými slovy vyučování by mělo začínat v osm hodin, lze však, aby začalo i dříve. Jazykovou interpretací tohoto ustanovení docházíme k tomu, že v 7 ráno by škola měla začínat jen výjimečně a převažujícím standardem by měl být start výuky až v osm hodin. Nevím, jak často Vaší dceři/synu začíná výuka v sedm hodin, ale z dikce předmětné vyhlášky plyne, že to dle platné legislativy možné je. V praxi se vyskytly případy, že učitelé za „trest“ povolávali žáky již na šestou hodinu (popřípadě žákům tímto opatřením pohrozovali) toto jednání je ovšem protiprávní. Příjemnějším opakem – a to pro žáky i učitele - je závěr vyučování. Dle aktuálního práva vyučování musí být ukončeno nejpozději do 17 hodin.[1] Dále platí, že ředitel základní školy musí umožnit žákům vstup do budovy školy nejméně 20 minut před začátkem dopoledního vyučování a nejméně 15 minut před začátkem odpoledního vyučování. Žáci prvního až pátého ročníku mohou mít v dopoledním vyučování nejvýše 5 vyučovacích hodin a v odpoledním vyučování nejvýše 5 vyučovacích hodin, žáci šestého až devátého ročníku nejvýše 6 vyučovacích hodin.” Státisté, což jsou skoro všichni, rádi marní čas bludnými debatami, jestli začít “učit” v 8 nebo 9 ráno. Svět, ve kterém by se rodiče mohli dohodnout s provozovateli, je pro ně nepředstavitelný.