Z pošty: Zajimavá random otázka me napadla: jak by válka vypadala v ankapu? Úplně stejně jako teď. My totiž žijeme v ankapu. Nad státy už žádný další stát není 🙂 Každý stát je lokální vládce, který vlastní nějakou skupinu lidí, od které si bere peníze pod hrozbou únosu a mučení senzorickou deprivací (to se stane, když nebudete státu platit daně, že vás policisté unesou a budou mučit v nějaké díře). Ale možná se kamarád spíše ptal, jak by vypadala válka, kdyby státy neexistovaly. To samozřejmě nikdo neví, protože nějaký územní monopol existoval vždy. Nejdříve to byly tlupy, pak vesnice, pak městské státy, pak větší státy, pak říše, pak OSN... Tohle ankap nijak neinvaliduje, protože ankap neříká, jak si mají lidé uzpůsobit vztahy mezi sebou. Ankap pouze dedukuje, co se stane když... Například co se stane, když v nějakém odvětví nebude konkurence. Stane se to, že služby budou mizerné. To není žádná magie a snad už to nikoho nepřekvapí. Ankap je pokračování klasického liberalismu, má to jen jiný název, a je to důslednější. Klasičtí liberálové se aplikaci ekonomického aparátu na určitá odvětví vyhýbali, nejspíše z toho důvodu, že ta odvětví byla monopolizovaná lidmi, kteří ve strachu že by o svůj monopol mohli přijít, takové řeči postihovali. Ankap se od klasického liberalismu (ze kterého vychází mainstream ekonomie) liší v tom, že natvrdo říká, že lidé se ekonomicky chovají stejně, ať prodávají rohlíky nebo právo nebo zdravotnictví nebo školství nebo ochranu přírody... Ankap je reakce na klasické socialistické "XY není zboží. U XY trh nefunguje..." což je floskule, kterou socialisté používají na úplně cokoliv, jen aby se vyhnuli ekonomické debatě tj. zvažování nejen přínosů ale i nákladů. To proto, že trh je pro státisty (socialisty, fašisty, atd.) tabu zatímco stát je svatý. Je tedy čistý ankap tj. svět bez států nemožný? Nemyslím. Úplně v pohodě si dovedu představit svět konkurenčních "států" nevázaných k jednomu konkrétnímu území. Opravdu nevidím důvod, proč by takto lidé na planetě nemohli žít. Jen je problém se k takovému stavu dostat, a to kvůli emocionálním vazbám mnoha lidí k danému území. Já osobně mám vazbu k Česku, protože to tady znám, ale stejně tak mám vazbu k San Francisku, a kdybych více cestoval, tak k planetě zemi. Kdybych cestoval ještě více, tak k celé sluneční soustavě. Ale tato vazba neznamená, že bych chtěl, aby sluneční soustava měla jednoho vládce, protože vím, kam územní (v tomto případě přesněji prostorový) monopol na výkon násilí (stát) vede.