Zajímalo by mne, jestli EU chce USB-C povinně na věčné časy, nebo jestli třeba za deset let budou moci výrobci jednotně, jak to chce EU, přejít na něco jiného? Bude pak komise převážně složená z odložených politiků, vybírat nový jednotný EU standard na dalších deset let? Když lidé hodnotí stát, mají sklony hodnotit konkrétní opatření, která stát udělal, bez ohledu na to, co by bylo, kdyby se stát do toho nevložil. Severokorejské děti mají velikou radost, když jim armáda přiveze zásobu kyselých bonbonů. FB intelektuálové mi pyšně ukazují výzkumný ústav CERN placený EU, a považují to za zcela jasný důkaz prospěšnosti EU. Mnozí občané Ruska jsou Putinovi vděčni za všechny jím vedené války, protože jsou bytostně přesvědčeni, že je velký vůdce chrání. Zastánci EU zákazů milují EU z přesně toho samého důvodu - mají pocit, že je zakazování chrání. EU zakázala vývoj lepších kabelů a standardů. Vládnout EU celému světu, tak je lidstvo v prdeli. Budeme pašovat kabely nebo podepisovat prohlášení, že je nebudeme používat? Nebo se to prostě bude ignorovat? Nebo se Apple bude soudit? Anebo, pokud to EU nevzdá, budeme mít USB-C na věčné časy stejně jako změnu času? Anarchista se z vás stane v okamžiku, kdy si uvědomíte, že na zákonech nejsou nejstrašnější jejich konkrétní znění, ale to, že zakazují alternativy, tedy možnost volby, a to na věčné časy, protože zákony se až na vzácné výjimky neruší. Stručně řečeno, to nestrašnější na zákonech je to, že jsou monopolní. Definice státu dle Wikipedie: Stát je centralizace moci (monopol) na daném území. Tečka. Nic víc není třeba. Je to soubor monopolních zákazů vynucovaných jedinci, kteří plní rozkazy rádi a bez ptaní. Strašně nebezpečná věc a zbraň hromadného ničení nesrovnatelná s ničím. Anarchie se obtížně vysvětluje lidem s omezenou imaginací. Oni vidí CERN, kyselé bonbóny od Kima, nějaké výbuchy v televizi, zákaz USB-C, a je jim dobře na duši. Stát se o ně přeci stará. Ne.