S inflací je to jak s kečupem. Politici mlátí do spodku láhvičky, ať aspoň něco vypadne, a najednou celé jídlo plave v kečupu. Budou tomu říkat “válečná inflace”, ale bude to stejné jako s covidovým rozpočtem (dle NKU 90 % zvýšení rozpočtu šlo na úplatky voličům, ne na covid). A pak se do toho přidá skutečná válečná inflace. Co budou dělat politici? Jen to, co dělat mohou: Škrtit ekonomiku (lidi, kteří skutečně pracují) na mnoho různých způsobů (tisk peněz, regulace cen, zákazy všeho možného). Stát skoro nic nevyrábí. Stát pouze vládne, to znamená, lidé, kteří nic nevyrábí, nařizují těm, kteří něco vyrábí, co mají dělat. To je vládnutí. Levice a pravice se liší pouze v míře. Jen se koukněte, co psal včera Babiš. Rozdal by vše všem. Všem by přidal. Kde na to vezme? Vezme těm, co ještě něco mají. Firmy mají mnoho úspor na horší časy. Lidé také. To jen stát je miliardy v mínusu. A stejně nemá dost. Jak přesně řekla Margaret Thatcher: Socialistům nakonec dojdou i ty peníze, které nejsou jejich. Nebo jak to ještě lépe řekl Antonín Švehla: „Sociální demokraté rádi rozdávají koláče, které sami neupekli a upéci ani nemohli, protože snědli těsto, které ještě nestačilo ani vykynout.“ Celá politika etatistů (státistů, Babiš je jen jeden z nejhorších), je carpe diem - urvi den. Všechno sežer. Mentalita vyhladovělého strachy pološíleného ruského okupanta. V dobách míru. To je stát. Co s tím? Přijde hyperinflace, tak spořit v Bitcoinu. Vědecký pokrok dnes umožnuje vyrobit jídlo za pár halířů i z odpadků, takže o hladu lidi nebudou. Vědecký pokrok velmi neutralizuje účinky státu. Zatímco ve středověku na jednoho člena vrchnosti dřela mnohdy celá vesnice, dnes na spokojený život jednoho člena státu stačí oškubat jen několik lidí mimo stát. Jde jen o to, lidem vysvětlit, jak se věci mají.