Přál bych si, aby prezidentské debaty moderoval Petr Čtvrtníček. “Takže vy chcete být prezidentem?” Kandidát se pokouší o vtipnou odpověď. Čvrtníček kamenná tvář. O tři sekundy delší pauza než je nutné. “No dobře. A proč zrovna vy?” Kandidát se pokouší o odpověď, která by se líbila všem. Čtvrtníček tvář ještě kamennější než předtím. “Děkuji. To bylo vyčepávající.” Pauza. Nádech. “Chtěl byste divákům ještě něco říct? Máte ještě 16 minut.” Kandidát se začíná potit. Všechno už řekl. Nečekal, že se půjde takhle do detailu. Začíná se opakovat a občas se i zakoktá. Čtvrtníček stále kamenná tvář naprosto bez výrazu. Kandidát kouká do papírů a nenápadně na hodinky. Ještě šest minut. Čas se táhne jako smrad z vařené kapusty. Každá sekunda je jak hřebík do rakve. Tik. Tak. Tik. Tak. Tik. Tak. Nakonec zazvoní minutka a Čtvrtníček poděkuje. Žádná emoce, žádné rozuzlení, žádný závěr. Tak to bych si přál. Škoda, že se to nestane, a moderátoři budou kandidátům nahrávat na smeče jedno hovno za druhým.