Stejně jako věřícím není divné, že každé náboženství má vlastního boha, a že zrovinka ten jejich bůh je ten doopravdický, zatímco ti ostatní bohové (kterých jsou tisíce) jsou nějaké atrapy pro hlupáky, tak politikům není divné, že každá strana má vlastní vizi toho, co je nejlepší pro společnost. Jediného věřícího to netrkne. 5262 falešných bohů a až ten 5263. je ten skutečný. Jaké štěstí, že zrovna ten můj! Politika je v tomto úplně stejná. Všechno špatně jen já já já vím jak na to. Někteří politici se dokonce vymezují vůči svým vlastním návrhům, když zjistí, že jim z toho pšenka nekvete. Věřící se navzájem mezi sebou odlišují podle svých neviditelných bohů až tak, že jsou ochotni se kvůli tomu zabíjet. Pro nevěřícího v tom není rozdíl. Všichni jsou blázni, jen někteří jsou agresivnější. Politika to samé. Milión programů horších či lepších, ale pro anarchistu v principu stejných. Všichni jste státisté, jen někteří agresivnější. A samozřejmě, anarchistů je taky hromada bláznů, ale to slovo má tu malou výhodu, že se používá jako nadávka, takže se jím dobrovolně skoro nikdo neoznačuje. Btw, proč se vůbec říká nábo-ženství, když je bůh muž? A jak vůbec věřící vědí, jaké má bůh pohlaví? Co když je bůh žena?