Kde se bere prosperita? Z toho, že lidé umí vyrábět stále důmyslnější věci stále levněji. Kde se bere chudoba? Z toho, že stát dokáže na lidech vynucovat stále větší nesmysly stále drazeji. Celá lidská existence je střetem těchto dvou sil: tvoření a boření. Stát má skoro dokonalé mimikry. Z pohledu etatistů stát také tvoří, např. silnice, policii, zdravotnictví, školství, milióny a milióny věcí, o kterých zastánce státu bude do očí tvrdit, že by bez státu nikdy nebyly. “Koukej, důchod, bez státu by nebyl!” ukazuje etatista s jistotou hráče vynášejícího trumfové eso. Je to iluze. Cokoliv stát má, stát někomu ukradl. To je to drobné ALE, které VŠE mění. Stát nemůže nic stvořit aniž by předtím něco někomu nezbořil. Stát nikomu nic nedává. Stát si za ukradené kupuje přízeň davů. Stát není esence pokroku ani lidství ani spravedlnosti. Stát je toho vše pravý opak. Zaostalý, nelidský, a nespravedlivý systém, který jsme zdědili od předků. Tohle je třeba stále vysvětlovat.