Daniel Steigerwald

Jak diskutovat se zastánci práva na bydlení, práci, whatever Nikdy neodporovat. “Veškerý odpor je marný”, jak říkají Borg. Budeš jen za zlého blba, když nebudeš souhlasit. Ničeho tím nedosáhneš. Lidé, kteří nechtějí diskutovat, nesouhlas a argumenty berou jako nadávky. Uráží je to, jejch názor je podle nich ten jediný správný. Nediv se jim, ty si často myslíš to samé o svém. Naopak musíš zastánci práv občanů na XY pomoci tu myšlenku domyslet do konce. Chce právo na bydlení? Dobře, tak jaké? 2kk, 3kk, v centru nebo stačí periférie? Bude pořadník nebo losovačka? Kdo bude mít právo veta? Kdo všechno má mít právo na bydlení? Od jakého příjmu? Jak ten příjem budeme aktualizovat? Nebo ho můžeš přeřadit na jinou kolej. Právo na práci je také důležité. A právo na zdraví, a na svobodu slova, a na vzdělání. To jsou základní práva, ale jistě vymyslíte i nějaká další. Napadá mne právo na ticho, ale i právo občas udělat hluk. A právo na vodu, vzduch, a právo na přírodu. A samozřejmě, právo na štěstí. Pokud vám práva dojdou, stačí se mrknout do ústavy SSSR nebo Severní Koreji, tam mají občané garantovaných práv, že nevědí (nevěděli) co s nimi. Zastáncům státu neodporovat, ale v jejich názorech je důkladně vymáchat.