“Money issues are not usually fixed with money if the root cause remains.” Já obvykle říkám, že lít vodu do děravé konve nepomáhá, ale ta anglická fráze to popisuje mnohem lépe. Stát (socialismus, fašismus, sociální demokratismus, a další kolektivistické teorie) je založený na prosté myšlence “Nakrademe si, a bude dobře”. O tom je politika, kolik stát ukradne komu a komu to pak dá. Ukradne, protože daně nejsou dobrovolné. Státista je pak člověk, který jiné řešení ne že odmítá, ale především si ani vůbec nedovede představit, takže ani nemá co odmítat. Lze to pochopit u důchodců, ti jsou rukojmí vládců skoro všude na světě. Vol nás, nebo tě před volbama nezalejeme a uschneš. Je to maximálně ponižující, a právě proto by se každý měl zajistit na důchod sám, aby ho stát nedržel v klinči. Pak to lze pochopit u někoho, komu hrozí smrt hlady. Humanitární pomoc má smysl, ale rozvojová stylem “zalejeme tě prachama” ne, protože neřeší podstatu problému. Stát skoro nepomáhá, když se někdo dostane do problémů, respektive pomoc je symbolická, a zapletená do hromady byrokracie. Naopak stát pravidelně platí obrovské částky těm, kteří to nepotřebují. Opět a zase stát je opakem toho, co si lidé myslí, že stát je. Stát nejvíc nepomáhá nejpotřebnějším, ale nejnepotřebnějším. Je to úplně šílený, ale takový stát už je. Zpět k “peníze neřeší nedostatek peněz”. Tohle je třeba státistům stále vysvětlovat, hlavně těm vzdělaným a jinak celkem příčetným, kteří by však vše chtěli financovat daněmi. Financovat vše systematizací loupeživých procesů na daném území nic neřeší, naopak vše zhoršuje, a úpadek prohlubuje. On se stát nakonec zhroutí vlastní vahou, ale je důležité státistům osvětlovat, že to je dobře, že není důvod smutit, že bez masového vzájemného okrádání se lze žít, a to dost dobře.