Spor levice a pravice neexistuje. Existuje pouze spor státistů a anarchistů. Státista je člověk, který chce ostatním něco vnucovat za použití násilí. To násilí má formu loupeže, únosu, a mučení. Pro nováčky, zkuste neplatit daně. Na konci vás budou mučit senzorickou deprivací v nějaké špinavé díře. Anarchista je člověk, který stát odmítá. Pozor, spousta anarchistů jsou zakuklení státisté. Proto se někdy používá označení anarcho-kapitalismus. Ten “kapitalismus” tam funguje jako repelent proti státistům (aby se neoznačovali za anarcho-kapitalisty). Paradox Naprostá většina lidí je v osobním životě mírumilovná. Jen opravdu málokdo se při kontaktu s okolím uchyluje k násilí jako preferované formě jednání. Avšak jakmile jde o “věci veřejné”, skoro každý je naopak státista, tedy násilí preferuje. Jak je to možné? Ten důvod je jediný. Státisté si svého státismu nejsou vědomi. Dám příklad. Státní maturita. Kolik lidí to chápe jako zcela zbytečné násilí, které z principu nemůže plodit nic dobrého? Skoro nikdo. A přitom je to tak jednoduché. Státní maturita je zákaz konkurence. Tečka. Kde není konkurence, tam není srovnání, tam není dobrovolnost, tam je donucení, tam je nemorálnost a neefektivita, čti stát. Stát se skládá z miliónů takovýchto menších či větších monopolů. Definice státu dle Wikipedie je, že je to územní monopol. Kdo si to uvědomí, ten se stane anarchistou, a pro toho není cesty zpět. Kdo si to neuvědomí, ten dál bude vzývat a uctívat kult zbytečného násilí plynoucího z nevědomosti - stát. Pozor, anarchie rozhodně neznamená, že by neexistoval žadný donucovací aparát. Anarchie znamená, že by jich existovalo více, a lidé by si mohli vybírat. To jediné omezuje moc - svoboda volby - smluvní svoboda - anarchie - kapitalismus - jedno jak to nazveme, hlavně to pochopit.