Kdyby “zdravotní pojišťovny” byly zdravotní pojišťovny, běželo by současně několik způsobů boje s covidem, takže by se mohlo ukázat, co funguje lépe, hůře, nijak. Zdravotní pojišťovna by nemohla nikomu zavřít podnikání, ale mohla by dost nekompromisně vyžadovat po svých klientech určité chování. Ale zase ne moc, aby jí klienti neutekli. V anarchii by žádná centrální organizace řídící všechno s jedním blábolivým bláznem v čele neexistovala, pokud by si to lidé vyloženě nepřáli, což by si nepřáli, protože taky nemáme jednu stranu, že jo. Kdyby stát neznárodnil zdravotnictví, JIP lůžka by byla drahá, takže by se s nima: 1) šetřilo 2) vyplatilo by se lůžka přidávat Protože však stát zdravotnictví znárodnil, s lůžkama se nešetří a přidávat je se finančně nevyplatí. To samé platí pro sestry, lékaře, ventilátory, léky, všechno. Není těžké se zamyslet, a přijít na to, proč se systém hroutí, a jak ho opravit. Je těžké to vysvětlit těm, kteří se zamyslet nechtějí.