Před lety jsem ho potkal. Šel jsem z fitka a Babiš stál u východu metra s nějakejma letákama. Kousek od něj ochranka, jinak úplně sám. Už tehdy se tvářil mega nasraně. Dumal jsem, na co se ho vlastně mám zeptat. Bylo mi jasný, že bude lhát jako vždy, ale stejně. Rozhodl jsem se pro roli "nadšenej idiot volič". Tak jdu k němu, a s úsměvem říkám "Dobrý den! Chtěl jsem vám jen říct, že nevěřím, co se o vás povídá." Babiš spustil jak kulomet ty svoje klasické blekoty. Žvatláme, ale v jednu chvíli jsem se podřekl, a řekl jsem své příjmení, a že otec právě odešel z Mafry. Babiš přesně věděl o koho jde, a začal hned jet nějaké polo-interní svinstvo, levárna sem, podraz tam. No abych to nenatahoval, zeptal jsem se ho, dívaje se mu do očí a se Švejkovským úsměvem: "A co když vám to pane Babiš nevyjde? Co když se něco posere, a prostě to nevyjde? Co budete dělat? Máte nějaký záložní plán?" Babiš se rozjel, že se na všechno může vysrat, a že si může užívat svoje prachy a svůj klid. V tu chvíli jsem to nevydržel, rozesmál jsem se, a odešel. Pevně doufám, že si celou tu situaci pamatuje, a pronásleduje ho ve snech.