Daniel Steigerwald

“Plaťte daně komu chcete.” “No to by spousta lidí daně neplatila.” “Ano i ne.” “Cože?” “Spousta lidí by neplatila daně, které nechce platit, a naopak platila “daně”, které chce platit.” (wtf výraz ve tváři, chvilku zmatení, následuje pokus hodit to zpět na koleje, respektive asfalt) “A kdo by stavěl silnice?” “Silničáři.” “A kdo by je platil?” “Lidi, kteří by silnice používali.” “A co důchodci?” “Důchod není pojistná událost. Se stářím musí počítat každý.” “A co existující důchodci?” “Pro ty necháme doběhnout stát, než ho zrušíme.” “A co blázni, sirotci, ekologie?” “Kdo chce pomoci, pomůže. Tak moc jak chce a přesně tak, jak chce.” “A co ta armáda retardů pracujících pro stát, co s nima bude?” “Až budou mít skutečná zaměstnání, možná z nich nebudou retardi.” “Kdo se bude starat o Karlův most?” “Lidé, kteří vydělávají prachy na turismu. Fandové památek. Kdokoliv, kdo bude chtít.” “A když ne?” “Tak spadne.” “Co Pražský hrad?” “To samé.” “Co když si ale Pražský hrad někdo ukradne pro sebe?” “Už se stalo. Tohle přesně je stát. Že si různé skupiny občanů kradou pro sebe majetek ostatních. V parlamentu mají své zástupce všechny skupiny občanů, kromě skupiny všech občanů (Mises).” “A teď jsem tě dostal! Jak se tedy stát liší od anarchie, když obojí je zápas o moc?” “Státista považuje stát za univerzální nástroj pro řešení všech problémů společnosti. Anarchista oproti tomu považuje stát za jediný skutečný problém společnosti. Všechny ostatní problémy společnosti jsou pro anarchistu pouhé problémy k řešení. Problém zvaný “stát” se od všech ostatních problémů společnosti liší tím, že aktivně blokuje řešení všech ostatních problémů společnosti. Proto anarchista považuje stát za jediný skutečný problém společnosti. Vše ostatní je pěna dní. Snad je teď jasné, že společnost složená z anarchistů je k sobě mnohem ohleduplnější.” “To je nějaké složité...” “Anarchista si uvědomuje, že monopol (stát) efektivně blokuje možnost volby a srovnání. Příklad. Jedna státem vynucená státní maturita vylučuje existenci jiné maturity. Není srovnání, není konkurence, společnost se uměle debilizuje. Státista tohle nevidí, pro něj je nejlepší, když je maturita právě jen jedna - státní, a neváhá se uchýlit k násilí, aby bylo po jeho.” “Proč jsou státisté takoví?” “Protože vyrostli ve statrixu. Všichni víme jen to, co jsme se předtím dozvěděli. Co nám nikdo neřekne, to nevíme.” ————— Jednou budou volby takovým reliktem minulosti, jako třeba upalování čarodějnic nebo pouštění žilou.