Cosa nostra (it. Naše věc) V anarchii by taková divnost jako dálniční známky nejspíše neexistovala. Majitelé dálnic by účtovali auta pomocí kamer. Údaje by drželi u sebe, a na leaky by si dávali veliký pozor. Pokud by volnotržní policie chtěla historii pohybu konkrétního auta, musela by svou žádost opravdu dobře zdůvodnit. V novinách by žádné kauzy předraženého a zkorumpovaného čehokoliv nebyly, stejně jako nečteme zprávy o tom, že zaměstnanec Apple nebo Googlu vyhodil několik miliard z okna. Firmy si své náklady hlídají samy, nikdo je k tomu nemusí nutit. Takové které to nedělají, časem samy od sebe končí. Ne krutě (na státní způsob) ve vězení, ale milosrdně tak, že pomalu přichází o zákazníky. To není žádná fantazie ani utopie, firmy existují a svou roli plní. Fantazie a utopie je naopak stát, který vyžaduje stálou pozornost, a i tak hnije a rozpadá se, a to všude na světě bez rozdílu. Přečtěte si někdy jak mafie fungují, třeba Cosa nostra", a možná naznáte, že stát je mafie všech mafiií, a premiér (někde prezident) capo di tutti capi.