Venezuela získala místo v Radě OSN pro lidská práva. Ale nebylo to jen tak, konkurence byla veliká: 🇻🇪 Venezuela - brutality caused millions to flee 🇲🇷 Mauritania - 500,000 black slaves 🇸🇩 Sudan - female genital mutilation 🇱🇾 Libya - tortures African migrants 🇮🇶 Iraq - kills protesters Další z křesel vyhrazených latinskoamerickým státům obsadí Brazílie. Její zvolení rovněž vyvolalo kritiku některých nevládních organizací, podle nichž brazilský prezident Jair Bolsonaro opakovaně vyjádřil nad myšlenkou lidských práv opovržení. ------------------------------- "Umírá moudrý rabín. Kolem jeho lóže stojí mnoho příbuzných a dalších rabínů. Jeden z nich ho osloví: Rabi, ty od nás odcházíš, ale neber s sebou všechnu svou moudrost, nech nám jí tady aspoň trochu. Řekni, k jaké největší moudrosti ses dopracoval? Moudrý rabín mlčí. Uplyne ještě několik hodin, z Ameriky dorazí jeho nejstarší syn a také otce prosí: Papá, neodcházej ze světa se svou velkou moudrostí! Řekni nám, jaká je největší životní moudrost? Rabín naposledy otevře oči a tiše praví: Všechno je jinak. A umře." A pokračování... "Rabi měl dva syny a dvě dcery. Všichni dlouze přemýšleli, co jim chtěl otec vlastně sdělit. Vedli mezi sebou a s ostatními rabíny dlouhé diskuze. Ale ač se snažili sebevíc, nedokázali se shodnout na ničem podstatném. Spory trvaly roky." Až najednou, v jednom jinak docela obyčejném dni, jeden z nich stísněně vykřikl: "Takhle to nejde dál! Ať se snažíme jakkoliv, každý si ta slova vykládá jinak!" A najednou bylo ticho. Všichni na sebe zaraženě koukali. Najednou chápali. Nikdo se neodvažoval nic říct, aby ten plamínek náhlého prozření nezfoukl. Po chvíli vydechli, a jejich tváře roztály do úsměvů. Už není třeba nic vysvětlovat, spor zmizel jak pošťák s balíkem. "Ty jo, taková věc maličká, a takové nekonečné konsekvence z toho!" řekl jeden z nich, a všichni se smáli, protože přesně věděli, jak to myslí. "Ty jo, najednou mne přestalo štvát, že někdo jiný si myslí něco jiného než já. No to je jasné, protože já jsem já a ostatní nejsou já. To je hrozně vtipný!" "Vůbec nemá smysl nikoho o ničem přesvědčovat, pokud si to vyloženě nevyžádá. A to ani pokud jsou jeho názory takové, že z nich jde strach, protože, on není já, a nikdy nebude, takže co funguje na mne, nefunguje na něj. Daleko zábavnější a užitečnější je snažit se pochopit, proč si ten který člověk myslí, co si myslí." "Jo! To je přesně ono! Dej mu šanci se vykecat, pokládej doplňující otázky, a hlavně, bav se tak, abyste se bavili oba." A zase ticho. Bylo to jako když hráč z nástroje poprvé místo skřípání vykouzlí tón. Jde to, ono to jde! Prvním ladným tónem studium nekončí, ale teprve doopravdy začíná.