Daniel Steigerwald

Přátelskej konstruktivní pokec s měšťákama, voličema Babiše, kteří zrovna bukařili na náplavce. Já si takhle cvičím debaty s lidma při běhání. A oni se tam nudí, takže win win. Babiše volí proto, protože jim přijde schopnej, a protože mají pocit, že kradli všichni, takže pokud něco ulil tuhle támhle, ale maká, tak cajk. Iluze si nedělají. Zároveň jim vadí, že se Babiš kritizuje, když přeci kradou všichni. Jeho ublíženost funguje. Já říkám, že víme málo. Cajt sám přiznává, že víme prd o tom, co kterej politik kde ulil. Já na to "A to je přesně to, proč se raději bavím o politice, než o politicích." Cajt souhlasí. Cajtovi vadí to, a uvádí příklad ODS z 90. let, že třeba ta která strana nemá dost času na to, prosadit svůj program, a výsledky tak schramstne někdo jiný. Já souhlasím. Cajtovi vadí, že vítěz voleb nemá šanci prosadit program. Já souhlasím. Postupně se dostaneme k tomu, že aby někdo něco mohl fakt dělat, tak mu to musí patřit (soukromé vlastnictví) Cajt souhlasí. Cajtovi vadí, že Česko dříve vyrábělo a po revoluci už ne, ale sám uznává, že to asi nebylo ok, protože vlastnictví. Já souhlasím. Cajtovi vadí všeobecná drahota. Že prej ti vydřiduši už nevědí, co si za bydlení říct. Tady pozorně poslouchám, hlavně proto, abych získal čas vymyslet nějakej stručnej argument, protože státisté jsou jak hity Karla Gotta, všechny jsem slyšel už miliónkrát. Ptám se cajta, co by se stalo, kdyby cena bydlení byla fixní. Cajt, že by bydleli všichni. Já se ptám, jak by se sem všichni vešli. Cajt právě objevil nabídku poptávku. Abych ho podpořil, řekl jsem, že hamouni jsou všichni, to je jasný, ale že jsou tam další faktory. Hlavně tisk peněz, levné hypotéky = drahé bydlení. Cajt asi deset minut poslouchá, přikyvuje, přidává, že jeho otec platil hypotéku 16 %, líbí se mu to, že tištěné peníze se do společnosti dostávají jako med, už chápe, co je úroková míra, a proč rostou akcie a nemovitosti. A to jsem ani nezmínil incentivy. Cajt se ptá, co teda s tím? Už se mi chce běžet dál, tak jen stručně. Nehlasujme jedním hlasem o všem. To je úplně na hovno, zmatek nad zmatek (demokracie). Hlasujme každý o konkrétním, viz, dálnice a silnice v akciovce, občané akcionáři (anarchie). Cajt souhlasí. Na konci jsme si podali ruce, poděkovali za zábavnej pokec, a já běžel dál. Jde to. Jen to musí bejt zábava.