Jo a jo! To je přesně vono! Tax assignation! Myšlenka, že vobčan by mohl třeba o deseti procentech svých daní rozhodnout, jestli je stát má poslat důchodcům nebo miliardářům na řepku. V některých státech to je možné, že občan může ovlivnit, jak má stát naložit s daňovým lupem. Taková pro etatisty úplně šílená myšlenka, že stát nemá oholit občana jak ovci, protože "Je demokracie vole, sme vyhráli volby, tak drž hubu a plať." Ideální by samozřejmě bylo celý stát a danění zrušit once for all, ale z toho mnoha lidem leze mozek ušima. Právě proto je tohle tak kurevsky dobrej nápad. Etatista je etatista, protože nechápe základní fakt, že existuje vzácnost. Etatisté jsou popírači vzácnosti. Podle nich má právo v Praze bydlet každý (proto chtějí regulovat nájmy), stát má dotovat všechno všem (jak říkal Bastiat, stát je iluze, že všichni mohou žít na úkor všech, včera měl narozeniny), dle brněnského intelektuála Kašpárka má stát dokonce dotovat obědy dětem bohatých rodičů... Právě proto je tohle tak kurevsky dobrej nápad, že by mohl ponouknout etatisty k zamyšlení, jestli třeba to náhodou není něco za něco. Jestli ty miliardy do vlaků nebudou náhodou třeba chybět jinde... Jestli je to vůbec morální, aby někdo rozhodoval za jiné... A zda-li to vůbec vede, a vést může, k lepším zítřkům.