V anarchii by si občané Prahy, respektive akcionáři Pražské záchranné služby, teď asi zvolili nového ředitele. A proč ne rovnou Víta Samka? V anarchii by to co se obecně považuje za stát, nepatřilo vládcům (politikům a byrokracii), ale skutečným majitelům. Akcionáři Pražské záchranné služby by nejspíše byli zástupci volnotržních pojišťoven. Těm by šlo o zisk nikoliv volební (zlý), ale finanční (dobrý). Nikdo by si z Pražské záchranné služby nedělal dojnou krávu, jako ze všeho co si ve svých spárech uzurpuje stát. Anarchie není bez rules ale bez rulers. Není to stav bezpráví a bezvládí. V anarchii vládnou občané, a ti si mezi sebou určují zákony, jakými se chtějí řídit. Stav bezvládí a bezpráví je naopak stát. Jako samozřejmě, i mafie má svá pravidla a svou hierarchii, ale ta platí pouze pro členy. Civilisté mají smůlu. Má-li se stát skutečně posunout, je třeba začít napravovat vlastnické vztahy, rozpouštět centra moci, a snižovat daně. Digitalizace státu je ortogonální. Je to fajn, když si pro rozsudky nemusíte chodit na poštu, a chodí vám rovnou do emailu, ale z pohledu svobody jde jen o perestroiku. Jakkoliv užitečnou a prospěšnou, stále jen perestroiku.