Budou lidi v ankapu / kapitalismu štastnější? Nevíme, co je štěstí, ani jak ho měřit. Jen ho poznáme, když ho vidíme. O tom se dá debatovat do nekonečna. Ale imho stačí tři pointy. 1) Více svobody přináší více prosperity. Jestli prosperita přináší štěstí, to teď nechme stranou (ať něco zbude sociologům). Stačí obyčejný meteorit tak kilometr v průměru řítící se na zem. Jaká společnost spíše bude schopna se ubránit? Jižní nebo Severní Korea? Čína komunistická nebo kapitalistická? Svobodně spolupracující země nebo EU řešící správné pojmenování veganských burgerů? Podle mne jsou živí lidé šťastnější než mrtví. 2) Klid duše. Pro etatistu neexistuje věc, kterou by stát neměl dělat. Proto vznikají stále nové a nové úřady a zákony. Viz ty EU burgery. Etatista je jako feťák, který stále potřebuje zvyšovat dávku. Musí být hrozné věřit ve stát, sledovat jak otřesně nefunguje a jací lidé se do něj úspěsně cpou. A stejně chodit k volbám s nadějí, že tenhle tyran bude lepší. Důchody ať jsou jakékoliv, tak jsou malé. Cokoliv co stát dělá, je furt málo a proto je třeba ještě přidat. Tohle mi jako definice štěstí teda nepřijde. Spíše jako šílenství. Anarchista má jasno. Stát nemá dělat nic. Na všem dobrém se lze dohodnout. Optimální množství krádeží a násilí je nula. Tečka. 3) Evoluce. To abychom si dali odstup. Od pár buněk k desítkám variant otevíráků na víno. Dokud bude slunce šajnit na zemi, budou se věci vyvíjet. Stát je opakem evoluce. Je to (možná nevědomá) snaha postavit se složitostem světa. Jednotný důchod, jednotné zdravotnictví, jednotný školský plán, jednotné maturity, dokonce jednotné potraviny (EU), jeden vůdce... Stát je na území jednotný monopol na sjednocování všeho. To je pravej opak evoluce. Pak také, lidé se od zvířat odlišují tím, že spolupracují. Zvířata tak dobře spolupracovat neumí. Zvíře jde, zakousne, a žere. Jako státní úředník. Bez uvědomování si sebe sama a bez možnosti se vzepřít (doporučuji rozhovor s Ištvánem nebo jakýmkoliv jiným byrokratem). Zvíře žene pud a úředníka nejspíše taky. Anarchie / kapitalismus, to je spolupráce. Stát nespolupracuje. Vybere daně a pak následuje boj o dělení daňového lupu. Stát je opakem a brzdou evoluce. Jsou opice šťastnější než lidi? Je člověk jen opice s úzkostí? Ne. Člověk je víc. Větší radosti, ale i větší smutky. A zde debata o větším či menším štěstí v korporátu či koncentráku přestává dávat smysl. Otočit evoluci jen kvůli štěstí? Ne. A pokud jo. Ve svobodě mohou existovat Amišové. U nás by tam nejspíše vtrhla hygiena a sociálka. Takže odpoveď zní. Ano.