Zenové váhy a protiváhy “Není prostě možný, aby si tady lidi sekali jeden dluh za druhým a pak jim to bylo najednou odpuštěno. Zaplatí to za ně lidé ostatní.” Jak ostatní? Zaplatit by to měl věřitel. Stát by nikomu půjčovat neměl nic, ač to dělá, ale to je na jinou diskuzi. Spousta lidí si myslí, že stát něco vyvažuje. Lidi neplatí dluhy, došlápnem si na ně. Exekutoři to přešvihli, došlápneme si na exekutory. A tak dále donekonečna dokola. Ve skutečnosti stát nic nevyvažuje, ale imrvére rozesírá, a to ať provede cokoliv. Jak to? Společnost je suma jedinců, kteří mají nějaké preference. Ty preference lidi sdílejí mezi sebou dvěma hlavními způsoby. Hlasováním u voleb a hlasováním penězi (placením). U voleb se hlasuje o skoro všem jednou za x let jedním hlasem. Jako byste chtěli shrnout celou knihu nebo spíše celou knihovnu do jednoho slova. Jaké to bude slovo? Hlasování placením hlasuje každý za sebe, nebo za koho chce, o čem chce, jak chce. Každý den. A je tam ještě jeden podstatný rozdíl. Když člověk hlasuje placením, něco svého obětuje a nese následky, dobré i zlé. Když se hlasuje u voleb, nenese nikdo bezprostřední následky žádné. O to horší jsou ty oddálené. Víc exekucí nebo méně? To stát neví a vědět nemůže. Vždyť kolik let mu trvalo, než si všiml, že tu má milión občanů v exekuci! A stejně dále neví co vlastně chce dělat. Neví, protože vědět nemůže. Nemá informace. Dělá si co chce. Dobrý je stát pouze v kašírování reality, indoktrinaci, lhaní, vládnutí, a tak dále. Chtít něco po státu je morálně ospravedlnitelné snad jen v případě války, ale i tam jsou mnohá ale. Ten kdo půjčuje by měl určovat podmínky a nést následky, třeba i to, že peníze nevymůže. Do svého krasostátohledu zahleděný etatista se pomodlí: “No jo, ale v takovém systému bez státu, by se do nesplatitelných dluhů dostalo mnoho lidí!” Ehm. Dobře, co ty zenové váhy a protiváhy? Ten kdo půjčuje, by měl určovat podmínky a nést následky, třeba i to, že peníze nevymůže. Když to neřeší stát hrubou záplatou, řeší si to lidé mezi sebou. Ne poslanci. Lidi. Každý den a každý trochu jinak. Balancuje se furt. Co ten zen?? Když to neřeší stát hrubou záplatou, řeší si to lidé mezi sebou. Ne poslanci. Jak zní kvákání poslance, jehož názor nikoho nezajímá, protože o dané věci nerozhoduje? PS: Napsal jsem záměrně pomodlí, protože pokud někdo opakuje stále stejnou věc dokola, tedy nerozkrývá příčiny a následky (věda), tak jde o modlení. PS2: Proč je tak výhodné půjčovat, o tom jsem psal dříve. V Bitcoinové ekonomice, kde může být každý sám sobě bankou, by nikdo sound money jen tak někomu nepůjčil, protože na Bitcoin nejde jen tak zakleknout. PS3: A co dědské porno a islámští tenoristé? Nějčasnější modlidba proti volnému trhu? Většina teroristů jsou bojovníci jednoho státu proti jinému státu.