Zahlédl jsem dva mistry pera (Michal Kašpárek a Martin Jaros) diskutovat stát vs trh. Jeden obhajoval spíše A, druhý zdůrazňoval úlohu B. Zajímavé vidět takovou debatu z vnějšku. “Ale stát udělal X a trh ne, takže stát je ok a trh nefunguje.” (Slova stát a trh můžeme zaměnit.) Co je na tomto způsobu argumentace zavádějící? Na tom se to totiž láme. Takto se dá argumentovat pro všechno a proti všemu. A neposuneme se. Proč tento způsob diskuze až na výjimky nikam nevede? To je myslím důležité chápat pro obhájce i odpůrce čehokoliv.