Jedna z nejzábavnějších činností je rozmýšlení, proč se lidi chovají, tak jak se chovají. Jeden člověk sám je složitý, ale v davu se lidi chovají jako mravenci, kterým někdo nalajnuje cestičky z medu. Dle incentiv. incentiva - hmotná i nehmotná stimulační pobídka, která vyvolává nebo zesiluje motivaci Ekonomie je jenom tak dobrá, jak věrně incentivy rozkrývá. Na to je třeba hluboce přemýšlet, a právě proto je ekonomií a ekonomů tolik a tolik se i liší. Je to jako obří Petriho miska pro člověky. Systémy incentiv. Jakmile se člověk naučí v tomto vektoru uvažovat, přestane se na lidi zlobit. Lidé reagují na podněty. Namixujte jim podněty, budou se nějak chovat. Jedinec se může vzepřít a často se vzepře. Jedinec je nepředvídatelný. Ale dav je průměr předvídatelný. Velice. Tento článek je o jednom takovém systému incentiv. PS: Největší systém incentiv široko daleko je samozřejmě stát. Ten se rodí výhradně z daňového lupu, což (zle) ovlivňuje všechny další incentivy. Aha efekt toho má takovou váhu, že se z toho až točí hlava. Kdo nezažil, protože nemá zažitý vektor incentiv, neuvěří a nechápe. Třeba když Michal Kašpárek recenzoval Urzův Anarchokapitalismus, tak se kritika měla vést o generalizacích incentiv, jak věrně jsou popsané, a ne o nepodstatných detailech.