Masaryk byl hustej snílek realista. Věděl, že bez armády to nepůjde. To bylo také naposledy, kdy Česká armáda něco vybojovala (nadsázka). Dnes naštěstí armádu nepotřebujeme, máme Bitcoin. Zkuste si představit, kdyby ve světových novinách za pár let vyšlo: Malá evropská země zrušila volby, politiky, a daně. Místo obecných voleb občané hlasují jako akcionáři. Každý se vyjadřuje jen k tomu, co ho zajímá, a tak tomu i celkem rozumí. Kdo (a kde) bude stavět dálnice, hlasují převážně řidiči a dopravci. Země má dva ústavní soudy a šest prezidentů. Občané místo daní posílají peníze těm lidem a institucím, které chtějí, a všichni spolupracují. Zhroucený důchodový účet nahradil Patron Důchodců. Z ulic zmizeli bezdomovci, protože lidi po zrušení daní neskutečně zbohatli, a z opuštěných byrokratických budov se staly ubytovny. Dotacemi při životě udržované podniky jako Agrofert zbankrotovaly. Co zbylo, si lidé mezi sebou rozdělili tak, že každý občan dostal akcii od všeho. V zemi panuje nadšení. Nikdo nemá pocit, že by stál bokem, lidi budují stát. Ne stát jako jednu obří firmu s jedním vůdcem, ale stát jako mnoho a mnoho skutečných firem. Jde to a stane se to. Jak rychle, to je na každém jediném člověku.