Jako obvykle, je to přesně naopak. Spravedlnost vzniká jejím hledáním, a z toho plynoucím vyjasňováním si situací. To je možné pouze v anarchii - smluvní svobodě. Lidé si mohou dohodnout přesně to, co si dohodnout chtějí. Easy. Naopak státní zákon situaci zabetonuje. Na věky věků, protože stát není schopen zrušit ani letní čas, takovou zbytečnost zbytečnou. Moje soukromá spravedlnostní firma by měla jeden jediný zákon: "Neber nikomu nic. Ani majetek, ani život, ani klid." Vše ostatní by bylo na soudech a precedentech. A možná by stačilo i "Nebuď zlý", protože když někdo dělá něco špatného, zpravidla si to moc dobře uvědomuje, aniž by muset znát nějakej zákon (pochybuji, že zločinci čtou zákony, aby věděli, co je trestné). Pokud ne, to se může výjimečně stát, pak je to jiná a polehčující okolnost. Český stát má o protitomu přes dva milióny zákonů, a stále tvoří nové. A jak jsem psal, každý nový státní zákon ubírá lidem možnost zařídit se po svém. Měl asi asi napsat knihu “paradoxologie”.