Ekonomický WTFism Je důvod, proč se ekonomie může jevit jako WTF. Příklad: “Něco je drahý.” Ekonom řekne “Protože je potom poptávka”. “No a?”, odvětí člověk neekonomický, protože si pod slovem poptávka nepředstaví živý proces, jehož výsledkem je cena zvěstující, že něčeho je méně, než je chtěno. Abstrakce. Kontext. Dvě neviditelné součásti jazyka, bez kterých se nelze stručně vyjádřit, ale které zároveň tak často způsobují zbytečná nedorozumění. “Daně jsou loupež!” “Ne, nejsou.”, řekne každý, kdo nezná kontext (ankap) a neprovedl abstrakci na ose dobrovolnost / nedobrovolnost. (Ony jsou daně z pohledu ankapu ve skutečnosti spíše vydírání, pokud berňák zrovna nezaklekne, protože většině lidí stačí výhružka únosem a vězením.) Ankap aka bezstátní společnost je model. A stejně jako model letadla sice krásně letadlo předvede, tak zároveň vůbec neříká, jak takové letadlo postavit. Což je největší WTF při vysvětlování. Např. “Kdo by stavěl silnice?” Ekonom anarchista začne vysvětlovat... ale, tázajícího nezajímá proces, chce jména, nebo firmy, on se ptá na skutečné lidi! Jenže, bez modelu to nejde. Nemůžeme stavět barák, když nemáme nákres. Nebo můžeme, ale výsledek bude dost špatný a drahý. To samé platí pro stát. Trochu delší oslí most k postřehu. Postupně jak lidi objevují ankap (což, surprise, je z 80 % klasický liberalismus), narážejí na bariéru “je to model, abstrakce, ne návod”. “WTF to nedává smysl”, řeknou si a končí. Aha efekt nenastal. Tohle lze snadno poznat. Shodnem se, že se neshodnem. Takhle vypadá spor s člověkem, o kterém vím, že ekonomicky uvažuje. Neshodnem se, že se neshodnem. Takhle vypadá spor s člověkem, o kterém vím, že ekonomicky neuvažuje. On / ona se domnívá, že plácám kraviny, ale já vidím slyším, že nereaguje na to, co říkám, ale na vlastní interpretaci s jiným kontextem a jinou abstrakcí. (Občas je to ubíjející, protože to je závan šílenství. Používáš logická známá slova, a daná osoba na tebe kouká jak na blázna, jako kdyby si řekl “Dneska krásně svítí sluníčko.” a dotyčná osoba slyšela “Omrdat párek estétů.” ((Despasito via Pixy ;)) No jen si to zkuste sami na slovech jako jsou “imigranti”, “kofoly”, “nevěra”. A další častá stop words mnoha debat. Kdybychom si všichni uvědomili, že jsme všichni tak trochu blázni, protože máme různé abstrakce a kontexty, všem by se ulevilo. “Manželství je svazek muže a ženy a květiny.” “Cool, hezký bro, já to mám zas jinak. Stejně jako svatý otec uznávám jen heterosexuální styk bez kondomu.” A můžeme se vesele bavit o kontextech a abstrakcích, ale jen když si uvědomíme, že existují. Tak, teď si přečtěte otázku a odpověď. Tohle byl prequel 💁‍♂️ Ankap popisuje model a principy, ne jak se vypořádat s existujícím socialismem. Ve státě je všechna státní půda “všech”, tedy tak nějak ničí, protože s ní občané nemohou moc nakládat. Řešením je vrácení. Nejlépe asi skrze tokeny, kdy každý občan dostane akcii každého pozemku a místa. Skrze akcii může hlasovat nebo ji prodat nebo směnit za něco jiného.