To je věčný problém centrálního plánování. Má být plat takový či onaký? A jaký je vlastně ten správný? Nemá tenhle moc málo a tamten zas moc? Výsledkem je nekonečný spor - politika. Že by se třeba lidé domluvili mezi sebou sami, bez asistence policie, to státistu nenapadne, nebo pokud jo, tak z toho hrůzou bledne, navzdory tomu, že kapitalismus / anarchie / prostě nestát, zajišťuje většinu toho, co má na sobě, v sobě, kolem sebe. Lidi se rodí stále noví, ale v hlavách mají tisíce let starý kult násilí, který jim zatemňuje úsudek. Jinak si to vysvětlit nedovedu.