Douglas Adams někde napsal: "Anything invented after you're 35 is against the natural order of things." Ať se koukám jak koukám, tak nikde takový vynález zatím nevidím. To ale neznamená, že na něm někdo zrovna teď tvrdě nemaká. Co to bude? Všechno, co mi teď proudí hlavou, jsou jen odrazy a vzpomínky na realitu, kterou už jsem zažil. Nic novýho. Co je tak moc rozbité, že to nevidím? Že spousta lidí není šťastná, a přitom by stačila maličká věc, a byli by? Něco jako mentální vakcína, proočkovat populaci a během jedné generace, by se i revizor usmíval? Blbej slepák byla kdysi záhada, na kterou se umíralo. Na co se smutní dnes? Asi na to, že člověk nemá radost z práce nebo ze života, vůbec. Lidi jsou více podřízení systému, než jsou si ochotni vůbec připustit. Kdyby Mattův otec neemigroval z Iránu, nebyl by programátorem v Googlu, ale třeba stejně svědomitým pracantem v oddílu náboženské policie. Bylo by fajn, přijít na to, jak udělat jahody větší, nebo odclonit ten mrak, který mi právě zastínil slunce, takže končím s plkáním na FB, a jdu programovat.