Kdybych měl čas, napsal bych román z budoucnosti. V 22. století už lidstvo konečně dokázalo, že bůh existuje. Přišlo se na to tak, že když na půl hodiny vypadla elektrika na celé planetě, spojené modlitby a nadávky všech obyvatel planety, přinutily boha konečně odpovědět. "Sorry, dřív sem nemohl." bylo jeho první sdělení po mnoha tisíciletích. Ukázalo se, že bůh je slunce, což bylo o to více zarážející, že ho všichni měli celou tu dobu na očích. Pak ale začala meziplanetární fotbalová liga, a bůh zase všechny přestal zajímat. Sport je velice populární, především od té doby, co doktor J. Preston ve snaze vyléčit rýmu (stále smrtelná nemoc), vyléčil schopnost obdivovat se modernímu umění. "Všechno jsem to vyházel na zahradu, polil benzínem, a zapálil. Bože, kolik let jsem jen strávil času koukáním na ty nesmysly." řekl vděčně první vyléčený. Většina galerií moderního umění se pak předělala na tělocvičny. V 21. století se mnoho lidí obávalo, že tradiční rodině je konec. 22. století tyto obavy potvrdilo. Američtí vědci totiž dokázali, že ideální počet jedinců ve vztahu je... lichý. Vycházeli z předpokladu, že je-li ve vztahu jeden člověk, je opravdu málo pravděpodobné, že se rozpadne. To samé platí o vztahu třech, pěti, nebo sedmi jedinců. Sudý počet podporuje nesmiřitelné a z principu nerozsouditelné spory. Lichý je stabilnější, když je jeden dole, tak ho(mu) podrží minimálně dva/dvě. Daně jsou 90%, ale málokomu to přijde divné, protože i těch deset procent stačí na celkem spokojený život s každoroční dovolenou na Jupiteru. A tak dále atd., no nic zpět k programování :-)